Já osobně rok 2016 vnímám v mnoha ohledech jako zlomový. Je důležité, abychom si ujasnili jakým směrem budeme dál pokračovat. Stalo se toho tento rok neskutečně moc, a to jsme teprve v půlce.
Události nás s největší pravděpodobností nebudou šetřit ani v budoucnu. Obavy a problémy se na nás budou valit ještě víc. A jaká řešení podnikneme? Zvláště dnes, kdy společnost je neskutečně rozhádaná?
Evropská společnost je rozdělená na mnohé tábory. Tu jedni chtějí všechny uprchlíky přijímat bez rozdílu, a tu jiní z toho tak nadšení nejsou a vnímají i rizika. Tu jedni vidí záchranu v Rusku, tu zase druzí v Americe, jedni jsou pro Zemana, druzí jsou proti a tak bych mohla pokračovat… A nad tím vším dlí Evropská unie se svými podporovateli i odpůrci…. A všechno se to hádá mezi sebou... A mě to už nebaví. Možná to teď vypadá, že machruju, jako bych já sama se taky nehádala. No samozřejmě se taky hádám – a naštěstí na to hádání máme prostor a nikdo nás za to nepostihuje a netrestá. Já samu sebe vnímám, že až tak vyhraněné názory nemám a pluji vprostřed. Občas souhlasím s těmi a občas zas s jinými. Ano, jsem rozčilená že hranice EU jsou jako nějaký průchoďák, a že s bezpečím v ulicích je to horší a horší.. A ano, nesouhlasím s tím, aby sem mohl přivandrovat každý ekonomický uprchlík, který beztak potom tady prochází pocitem zklamání, protože uprchlické tábory nevypadají tak, jak jim převaděči nakukali, že si v Evropě budou žít. Také si ale uvědomuji, že jsou tu lidé, kterým jde o holý život, jsou pronásledováni a potřebují pomoc. Jenže ti většinou nemají peníze na převaděče. Rozhodně nejsem žádný rusofil a fakt mě carovské Rusko nebere. Na druhou stranu nežiji v neustálém přesvědčení, že za vším jsou ruští agenti a div sovětská armáda nečeká za hranicemi. A ano vidím i mnohé chyby na straně mezinárodní politiky USA . Zemana jsem nevolila, ale ani Karla. Hlas jsem hodila Franzovi a pak se rozhodla dál nevolit. Dnes vzhledem k jeho postojům kolem islámu a uprchlické krizi jsem v mnohých věcech za Zemana ráda, no ale občas by přeci jen mohl trošku vyhladit svůj projev, občas si něco úplně odpustit a taky se občas méně klimbat. No ale co já mám radit, nakonec taky se nevyjadřuji jako nějaká květinka a nejdu daleko k silnějším výrazům. A Evropská Unie? Z mého hlediska potřebuje reformu. Přestat řešit regulující píčoviny, jako kdyby páni evropští poslanci usnuli někde na vavřínech a roupama už nevěděli co dělat. Začít řešit opravdové problémy. Hlídat hranice EU, nespolčovat se s Tureckem, přestat regulovat každou blbinu, nechávat členským státům i určitou suverenitu atd.
Tohle jsou mé názory. A přiznám se, že občas se taky hádám, mám potřebu do veřejného prostoru nějak otisknout svůj názor. A samozřejmě jsem taky egoisticky přesvědčená, že já to vidím správně. Někdy mě taky přepadnou pochybnosti, a občas svá stanoviska přehodnotím na základě nových informací a faktů. A proč to dělám? Jediný důvod je, protože mě to baví a naplňuje. Vlastně mě baví i to vyměňování si názorů a nekonečné konverzace na facebooku. Kdyby mě to nebavilo, neprokrastinovala bych u toho tak strašně moc. Baví mě ten fakt, že žiji ve společnosti, kde se mohu svobodně vyjadřovat a tvořit. Že jsem ve společnosti, kde je pro mé názory prostor, a že je mohu šířit a sdílet. A myslím, že to je věc, která na tom našem západě baví každého umělce, novináře, aktivistu atd. Naše demokratická a relativně hodně svobodná společnost. A to je hodnota, na které se všichni můžeme shodnout. Je to základní hodnota naší existence, protože jinak by bylo úplně irelevantní kdo má jaký názor a koho podporujeme či nepodporujeme. Tento prostor názorového handrkování by úplně zanikl. Lidskou vášeň v šíření svých názorů by vystřídal strach.
Tohle jsem si uvědomila teď při událostech v Turecku. Najednou se dva neslučitelné tábory „sluncat“ a „fobů“ dostaly k sobě blíž. Láska ke svobodě, lidským právům je naše společná a nejdůležitější hodnota. Najednou všichni cítíme, že naší největší vymožeností nejsou technologie. Je to svoboda A určitý respekt i k oponentům. Protože prostě nevezmu flintu do ruky jen proto, že někdo mi tvrdí, že islám je náboženství míru. Prostě mu řeknu, že je debil, a vím, že se mi za to nic nestane. Maximálně když to moc přepísknu, tak přes soud bude chtít omluvy. No to je parádička ne?
Trošku upusťme od naší ješitnosti a spojme se. Já chápu, že někoho fakt hodně sejří, že může existovat někdo, kdo podporuje Zemana. Věřte mi ale, fakt to hned nemusí být buran. No já se taky budu klidnit a opakovat si pořád dokola, že jenom proto že někdo obhajuje islám, tak to nemusí být úplnej debil. Tak nakonec já sama debilovala skoro dva roky, že jo. No prostě přestaňme řešit nepodstatný věci, a zaměřme se na ty důležité, co nás všechny spojují.
