Proč muslimové a křesťané žili „vedle sebe“.

Chtěla bych vysvětlit jednu mýlku.  A je pravda, že později mi došlo, že nemohli čtěnáři rozumět, co myslím tím  „ vedle sebe“.  Někdy používám své vlastní zkratky a termíny a nedochází mi, že jiní o nich nemohou mít ani tušení.

Já nikde nepsala „v míru žít vedle sebe“, ba naopak jsem naspala, že tam konflikt byl, protože  neexistovalo žádné intelektuálské „vždyť máme jednoho boha, tak budeme na sebe hodní“, ale napopak, že je tu střet zájmů, a každý musí ochránit  boha svého.

Tak proč křesťané a muslimové žili „vedle sebe“? Protože dnes už žijí „spolu“. Dříve byla jasná hranice  mezi světem islámským a světem křesťanským. Dneska už neexistuje žádná hranice. Muslimové mají naše pasy, jsou  našimi spoluobčany.  Nikde jinde mimo Evropu není tak  lehké získat občanství. A proč? Díky „ intelektuálnímu“, sebenenávistnému posuzování dějin a pocitu viny za kolonialismus.  Nyní  problémy s islámem neznamenají, že to jsou dva světy s jasně danou hranicí, které mají konflikt. Dnes je to jeden balík, a je to konflikt bez  hranic mezi „vlastními“. O to děsivější strach mám, jak tohle všechno skončí.  A zda vůbec je ještě čas aby naše civilizace se dokázala ochránit.