I když se to na první pohled nemusí zdát, islám neskutečně degraduje muže. V islámu je stanoveno, že žena je muži podřízená a muž je za ní zodpovědný.
Co ale islám z mužů dělá? Opičáky bez jakékoliv sebekontroly, pro něž i vykukující vlasy jsou provokace, a očividně není schopen na ženu pohlížet nijak jinak, než na něco hodného k "ošukání". Proto se ženy musí zahalovat. Aby náhodou muže neprovokovaly, neb podle všeho, muž se není schopen ovládat. Žena se tak v podstatě mužů bojí, proto se musí držet v ústranní a moc se neprojevovat, aby muž se náhodou necítil provokován. Přátelství mezi mužem a ženou je v islámu vůbec abstraktní pojem. Žena může být jen matka,dcera nebo setra, mimo to je to už věc hodná jen k "manželství", kde dotyčná může být druhá, třetí, čtvrtá manželka... Nebo konkubína či sexuální otrokyně. Proto před všemi ostatními muži, kromě otce a bratra, musí být zahalená. Kdo by chtěl, aby za ně byl zodpovědný opičák, co očividně jediný mozek má jen v kalhotách? Dle mého názoru jen blázen.
Za veliké povšimnutí stojí i veškerá jak původní literatura a básnictví opěvující lásku, tak i dnešní popmusic, kde většinou zpívají srdceryvně (jen) o lásce. Zabývat se úplně původní, tisíce let starou předislámskou kulturou, kde se vyskytovalo mnoho bohyň, a byly tam i matriarchární tendence, ted ani nemá až takový smysl rozebírat. Stačí se podívat na jednoduchou věc. Zejména v pubertě se tvoří budoucí vztah k opačnému pohlaví. Je naprosto přirozené projít si prvními láskami, obdivem a romantickými představami, případně odmítnutím. Je to velice důležitá oblast života. A je to i období, kdy se tvoří různé vztahy mezi mužem ženou. A to i ty přátelské. V islámské kultuře je jednoduše velice těžké pro muže, aby ženu vnímal i z pohledu kamaráda, který si s ní vyjede na táboření, hraje sportovní hry, jezdí na koni, a prožívají spolu taková ta úplně normální dobrodružství, která ne vždy musí končit romantickou láskou. Já mám dodnes velice dobré kamarády z dětství, u kterých nikdy nedošlo k ničemu, kromě přátelství, vzájemné podpory a porozumění. A tím spíš to oceňuji, protože nemám žádného bratra. Mladý muž tak nemá šanci a prostor proto, aby obdivoval schopnosti dívky. Že s ní může prohrát v řadě her, může se s ní podělit o svá trápení, a může zažít mnoho srandy. Islám vnímá, že dívka, která by trávila čas s kluky je "poběhlice a neslušná coura", což zpětně i v mužích vyvolává strach z ženy, že není dobré se k ní přiblížit, protože by jí tim mohl pošramotit pověst a přivést do maléru. Jediná povolenka k ženě je, si jí vzít, a završit manželství plozením dětí. Samozřejmě zakazané ovoce nejvíce chutná, a frustrace zdeformuje ledacos. Zvlášt když za hříšné jsou považovány i ženské paže, nohy, vlasy, někdy i obličej. S tím pak souvisí i mnohá nedorozumění. Když příjde takový kluk na západ, má pocit, že západní ženy jsou "prostitutky" a vzniká kulturní nedorozumění. Dívka, když se baví s muslimem, či s jakýkoliv jiným mužem, si opravdu nemyslí, že to je automatická vstupenka do postele. Sama si vzpomínám, že v mém období, kdy jsem se poměrně dost bavila s Araby, tak vznikala mnohá nedorozumění, kdy pro mě bylo náročné se bavit například i s Tunisanem o Tunisu, neb jsem tam byla a chtěla se podělit o zážitky. Jeho ale ani nenapadlo, že opravdu se chci bavit pouze o Tunisu, a neznamená to, že si ho odvedu až do ložnice. Čest pár světlým výjimkám, kteří chápali i koncept přátelství, u přátelství to i vždy zůstalo, a vlastně i přes mé dnešní aktivity, jsou mými přáteli dodnes.
Není pak ani překvapením, jaký typ islamofilních mužů vidí v islámu atraktivitu.
1. Muži typu Ostřanského či Kropáčka a samozřejmě i mnoha dalších, jejichž hvězda září v islamofilním nebi. Bohužel za roli rytířů a trúbadůrů by se styděli, kvůli svému nízkému egu, a také se bojí žen, které se jim od přírody líbí. Ještě aby se jich nebáli, protože místo toho aby ženy chránili, tak bagatelizují islámský útlak žen, a která pořádná baba by si tohle nechala líbit? Nehledě na to, že je to pro ženu netrpcí masochismem i dost asexuální. Hrát si na mača v rámci islámského divadélka je jednoduší. A nejspíše případ Nečase je bude děsit, místo toho aby mu to s vtipem přáli.
2. Potom je tu druhý typ můžů, bohužel ale momentálně mě nenapadá žádný příklad, protože až tolik vyloženě islamofilních zástupců nemá. Sice se snaží omlouvat islám stylem "je to jejich kultura" a občas dost neurčitě utrousí něco ve smyslu, že islám možná má "nějaké hodnoty, pořádek a pozitiva". Jenže protože mají dost teritoriální tendence, tak něchtějí aby ten pořádek a hodnoty nastolili týpci z cizího kmene. A tak čím více se ztrácí v tom, aby našlí svou roli v rámci dnešní společnosti, jehož mainstream řídí muži zejména předchozího typu, a není moc rozdíl mezi tím, zda to je islamofilní arabista, islamofilní sluníčko z neziskovky či sluníčkový pseudointelektuál, tak o to víc má pocit, že ty "hodnoty" možná jsou v islámu. Jakmile mu ale dáte k němu kompatibilní ženskou, stane se hlavou rodiny, kterou bude chránit a i nějaké to adrenalinové vyžití, tak je spokojenej jako blecha. Paradoxní je, že někteří se tím "odislámofilní", a jiní muži stejného typu se zas tim "odneonáckují", protože pochopí, že aby byli pořádní chlapáci s respektem, nemusí šaškovat s cool mikinou, kanadama a vyholenou hlavou, stejně jako že pro "hodnoty" nemusí pětkrát denně mlátit hlavou o zem, a následovat nějakýho blbečka ze 7. století.
