Vykecávky I.

Tak dnes trochu odlehčenější téma, dnes se budu trochu vykecávat, ať to tu není pouze jen samej islám. Vykecávat budu o několika osobnostech dřímajících v každém z nás. (Děkuju Baruško za geniální nápad :*)

V určitých chvílích se stávám neurotickou, sama sobě nezvladatelnou, jsem iracionální, plná silných emocí, a nejhorší na tom všem je, že ta rozumná racionální a klidná Bea tu stále je, jen je v tu chvíli vůči té panovačné úplně bezmocná a zahnaná do rohu. O to větší mě popadá v tu chvíli beznaděj a následný vztek... Je to jako začarovaný kruh. Dělám něco, vím že to není rozumné, jenže si nemohu pomoct, “bože já jsem kráva blbá, proč to provádím”, o to víc propadám do temných hlubin, ohnivých vulkánů, větrných bouří a kulových blesků. Nakonec zůstává úplně vyčerpaná Bea, jako vyprahlá země. Jediná dobrá zpráva je, že potom přichází pomalá regenerace. Něco jako když les opět ožívá po požáru.

 Jedna moje dávná kamarádka z dětsví to výborně popsala. Zastává názor, že všichni jsme mírně schizofrenní a v každém z nás dřímají minimálně dvě osobnosti. Dokonce je začala pojmenovávat. Její teorie se mi zdá natolik geniální, že já tu svou druhou nazvala Boženou.

 Najednou všechny moje složité teorie o boji racionáního rozumu s hlubokými iracionálními emocemi, se můžou zasadit do o mnoho jednodušší, srozumitelnější a vlastně i zábavnější hry.

 Dnes budu psát hlavně o Božce. Je to takový malý, zmatený, občas pěkně vzteklý dítě, který neustále pronáseduje nějaký bubák, z kterého má strach. Toho bubáka nikdy pořádně neviděla, neví co je zač a co po ní chce, o to víc se ho bojí. Bubák Božku zkouší zejména ve chvílích, kdy je Bea oslabená.

 Nejvíce to odnáší Beino nejbližší okolí, Čím víc jí na něčem či na někom záleží, tím úspěšnější je Božena v popichování, a umí pak Beu dost slušně vyvést z rovnováhy.

 Poslední dobou to nejvíce odnáší můj přítel. Ne snad, že by nikdy nic neprovedl, za co bych neměla mít důvod být naštvaná. Jde o to, že spousty věcí by se dalo řešit daleko lépe a efektivněji, (zvláště s chlapem, protože chlap jakmile cítí konfrontaci, automaticky přestává poslouchat), a bez divadelních představení v hlavních rolí s Božkou. Božka je velká dramatická umělkyně. Z malé cajdačky je schopná udělat celovečerní výpravné představení o šesti dějstvích, a dalších pěti pokračování. Někdy se ztrácí v zápletce a pointě příběhu. To ale nevadí. Improvizace je její silná stránka, a pointa se vždycky nějaká najde. Minimálně ta, které rozumí pouze ona sama. Je to jako s telenovelama o milionech pokračování. Prostě neví, kdy zastavit.

 Nevím, jestli tyto vnitřní bojůvky znáte i Vy, ale moje životní zkušenosti mi říkají, že většinu našich problémů a bubáků v hlavě, řeší ve větší či měnší míře, i ostatní lidé. Rozhodně v tom nejsme sami. Jenom se nám vždy v běžné interakci s lidmi v práci, na párty, na dovolené zdá, že všichni ostatní lidé mají život „na háku“, jen my řešíme různé blbosti. A tak, pokud alespoň někdo se v tom částěčně našel, tak snad mu bude líp, že v tom není sám, a mně líp, že jsem se z toho vykecala.