Muž – nejosamělejší zvířátko na světě.

Nějakou dobu zpět jsem si uvědomila, že muži jsou velice osamělá stvoření. A absolutně neví, co si se sebou počít.

 Začíná to jejich sexualitou. Základ jejich sexuality je rozdávat své sémě po světě. Tento základ se nevyznačuje žádnou zakořeněností. Pokud muž neumí najít své zakořenění, „svůj domov“ nějakou jinou cestou, opravdu se pohybuje jen na pomezí svého chtíče a samoty (a to i v manželství). Ženská sexualita je hlubší, více zemská, skrývá se za ní mateřství, cyklus života, smrt a znovuzrození. Mužskou zemitost můžeme najít v archetypech lovce,  náčelníka kmenu, šamana atd. Bohužel archetyp muže dnes pomalu mizí. Začíná to nedostatečným vlivem otce, který by plnil roli vzoru a ukazatele, jakou roli sehrává ve společnosti mužský princip. Máme  neúplné rodiny, kde ve většině případech všechno táhne sama žena.  Chlapec tak vůbec nemá možnost  si najít nějaký mužský vzor. Pokud se ještě k tomu přimotá i problematický vztah s matkou, je tu  problém o to zamotanější. Čím dál více se všímám jak muži se stahují do sebe, do svých ulit a vše jen maskují skořákou „nezávislého muže samotáře, playboye, které ho nic nezaskočí“. Jenže i oni ve skrytu duše chtějí jen drobné radosti, obejmout a cítit pochopení, cítit se jak kdysi v náručí matky, vědět kam patří, mít své teritorium, mít svou rodinu. Muž není jiný živočišný druh. Jen to má prostě trochu jinak. A my ženy -  matky, bychom se měly snažit jim odmala pomáhat se sebeurčením a nacházením své mužské role. Beztak  největší plody z toho budeme mít my ženy. Zoufale potřebujeme archetypy muže , abychom snáze našly i naši   ženskou roli a podstatu. Ale o tom, jak je pro dívky důležitý archteyp otce, až příště.